Ahoj,
jsem naprosto nenormální osoba, ale kupodivu se našli i lidé, kteří se se mnou kamarádí. Chodím do školy v Praze. Jediná důležitá informace, kterou obsahovala minulá věta, byla, že chodím do školy, což je většinou otravné až unavující. Nedokážu si vzpomenout na knihu, kterou bych si nechtěla přečíst, možná s výjimkou takových titulů, jako jsou Pohádky pro nejmenší.
Pokud máte zájem, piště si o koně v záložce Na prodej. Koneckonců, nejmenuje se tak asi pro nic za nic, že?
Humoru a čtení zdar!
,,Proč tě pronásledují?''
,,Nevím.''
,,Ále, nech toho! Nějakej důvod tady musí bejt.''
,,Takových důvodů by se našlo!Jenže nevím, kvůli kterému z nich mě honí.''
,,Rychle, musíš okamžitě se mnou. Jsi ve smrtelném nebezpečí!''
,,Proč?''
,,Protože když se mnou nepůjdeš, tak tě zabiju!''
Silver měl také klasický kočičí vztah k majetku. Ten vztah jednoduše spočíval v přesvědčení, že nic, co je k jídlu, nemá právo patřit někomu jinému.
V úzkém údolíčku mezi dvěma příkrými stráněmi porostlými hustým lesem se krčila vesnička, kterou nezachycovala ani ta nejpodrobnější mapa hor. Byla tak malá, že měla co dělat, aby se objevila alespoň na mapě vesnice.
Navážka používal 3 základní otázky. Byla to přímá (Udělals to?), neodbytná (Jsi si jistý, žes to neudělal?) a opatrná (Byl jsi to ty, kdo to udělal, že ano?). Navážka dokázal tyto otázky pokládat celé hodiny, až se oběť vzdala s výkřikem: ,,Jo, byl jsem to já, udělal jsem to! A teď mi sakra řekněte, co jsem udělal!'' To, co Navážkovi bránilo v rychlém kariérním postupu, byli lidé, kteří tvrdohlavě odmítali přiznat svou vinu.
...
,,Jmenuji se Jana, veliteli. Ráda bych se stala spisovatelkou. Mohu se vás zeptat, jestli to považujete za přijatelnou kariéru pro mladou dívku?"
Aha, Jana, pomyslel si Elánius, to je ta divná. A byla divná. Sice stejně ostýchavá jako její sestry, ale když se na ni díval, měl najednou pocit, že ho prohlédla skrz naskrz, a to včetně jeho myšlenek.
Elánius se v mírně obranném reflexu opřel v křesle a řekl: ,,Víte, to asi nemůže být nijak obtížné zaměstnání, zvláště když si uvědomíte,, že většina slov už byla vynalezena, což vám pochopitelně ušetří spoustu času, takže jde vlastně o to, znovu je složit, ale v nějakém jiném pořadí."
,, ... Je mi známo, že ti táhne na čtyřicítku, vypadáš na necelých třicet, chováš se, jako by ti ještě nebylo dvacet a rozumu máš stěží na deset let. Poněvadž to vím, dávám ti vždy zcela přesné a podrobné příkazy. Říkám ti, co máš dělat, kdy to máš dělat a jak. Výsledek je takový, že pravidelně mívám pocit, jako bych mluvil do zdi."
... Nedokázal si pomoci, tyhle úvahy a odhady mu běžely hlavou zcela automaticky. Tohle policajt ve službě dělal. Dokonce i když jste nečekali žádné trable, tak jste... hm... čekali trable.
Lord Rzezacz mi řekl, že tady není nic pro mě. Bude lepší, hochu, když zjistíme, co to ,,nic" doopravdy je, co?!
Orgastia: Královna skundská. Další z těch lidí, co se prostě vynoří odnikud. Trpaslík Casanovlez prohlašuje, že získal svůj titul "hraběte" díky malé službičce, kterou královně prokázal. Vzhledem k tomu, že Skund je z velké části prales a nemá téměř žádnou populaci, natožpak královskou rodinu, je tohle to, čemu se v historických termínech říká lež.
Osoba, která za ní stála teď, musela být člověk, protože mroži nenosí kabáty.
Stařenka Oggová dovedla předpovídat budoucnost z pivní pěny. Ta jí většinou říkala, že si vychutná osvěžující nápoj, který navíc téměř jistě nebude muset zaplatit.
Existuje jen málo tak frustrovaných přírodovědců, jako jsou astronomové v mlze.
... Pak zvedl ruce, jako by chtěl naznačit Nechte všeho a poslouchejte. ,,Cítím, že mě napadá haiku."
Všechny Lovkyně zasténaly. Zřejmě se s Apollónem nesetkaly poprvé.
Odkašlal si a dramaticky zvedl ruku.
,,Pod sněhem tráva.
Artemis pomoc žádá.
Jsem tak skvělý."
Zazubil se na nás a čekal na potlesk.
,,Ten poslední verš měl jenom čtyři slabiky," namítla Artemis.
Apollón se zamračil. ,,Vážně?"
,,Ano. Co takhle Jsem tak namyšlený?"
,,Ne, ne, to je šest slabik. Hmm." Začal si pro sebe něco mumlat.
Zoe Večernice se k nám obrátila. ,,Vládce Apollón prožívá tuhle etapu haiku od té doby, kdy byl v Japonsku. Není to tak zlé, jako když navštívil Limerick v Irsku a začal s těmi rýmovačkami limeriky. Jestli ještě někdy budu muset poslouchat další básničku, která začíná Byla jedna bohyně ze Sparty -"
,,Mám to!" oznámil Apollón.
,,Jsem tak úžasný. To má pět slabik!" Uklonil se a tvářil se, že je sám se sebou moc spokojený.
Elánius se opřel. Pořád to byla neproniknutelná záhada, ale on ji vyřeší. Věděl, že to dokáže. Sebral všechna dostupná fakta, teď je analyzuje, obrátí ze všech stran, probere z každého úhlu, uváží klidnou nezaujatou myslí a zjistí přesně, jak to lord Rzezacz celé připravil.
Ani šachová literatura například neuznala za vhodné zařadit Cimrmana do seznamu světových velmistrů, ačkoli jedině on dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanca, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G12. Tím se octl zcela mimo šachovnici a vlastně tak zaznamenal první aut v dějinách šachu.