Afghánistán nebo Irák?     
 
Sherlock: Co to píšeš?
John: Blog.
Sherlock: O čem?
John: O nás.
Sherlock: Myslíš o mně.
John: Proč?
Sherlock: Píšeš toho hodně.

Sherlock: Čte vůbec někdo tvůj blog?
John: Odkud myslíš, že se berou naši klienti?
Sherlock: Mám web.
John: Kde rozlišuješ dvě stě čtyřicet druhů tabákového popelu. Nikdo tvůj web nečte.

Lestrade: Asi bych se měl začít zajímat o Golema.
Sherlock: Zbytečné. Nikdy ho nenajdete. Ale znám muže, který by mohl.
Lestrade: Koho?
Sherlock: Mě.

Sherlock: Podívej, tohle je šestka. Kvůli případům pod sedm nevyjdu z domu, dohodli jsme se na tom.
John: Kdy?
Sherlock: Včera.
John: Včera jsem ani nebyl doma, byl jsem v Dublinu!
Sherlock: Nemůžu za to, že neposloucháš.
John: Ty na mě mluvíš, i když tady nejsem?
Sherlock: Nevím, jak často tu nejsi?

Sherlock: Mám to celé trochu zamlžené, inspektore. Přestal jsem to počítat.

John: Potkal jsem tvého kamaráda.
Sherlock: Kamaráda?
John: Nepřítele.
Sherlock: Aha. Kterého? Nabídl ti peníze, abys mě špehoval?
John: Ano.
Sherlock: A vzal jsi je?
John: Ne.
Sherlock: Škoda, mohli jsme se šábnout. Příště si to promysli.

Sherlock: Prašť mě.
John: Praštit tě?
Sherlock: Jo, nedoslýcháš?
John: Všechno co řekneš říká "prašť mě", ale většinou jen mezi řádky.

John: Pamatuj na to, co ti říkali. Nesnaž se být chytrý.
Sherlock: Ne.
John: A prosím, buď jasný a stručný.
Sherlock: Bože, jen aby korunní svědek u soudu nepůsobil inteligentně!
John: Inteligentně, fajn, jen se na sto honů vyhýbej "všeználkovi".
Sherlock: Budu prostě sám sebou.
John: Posloucháš mě vůbec?!

John: Nedělej to.
Sherlock: Co nemám dělat?
John: Ten pohled.
Sherlock: Pohled?
John: Zase máš ten pohled.
Sherlock: No, já ho vidět nemůžu, nebo snad ano?
(Podívá se do zrcadla, na které John ukáže.) To je můj obličej.
John: Ano, a dělá to tu věc, děláš ten obličej "oba víme, o co tu skutečně jde".
Sherlock: To víme.
John: Ne, já ne. Což je důvod, proč mě ten pohled tak štve.

Sherlock: (v SMS pro Johna)
Přijď hned, pokud se ti to hodí.
(Delší dobu se nic neděje, John neodepisuje, po chvilce mu Sherlock posílá další zprávu.)
Přijď, i pokud se ti to nehodí.

Sherlock: (na Lestrada) A proto si říkáš Greg?!
John: Tak se jmenuje.
Sherlock: Vážně?
Lestrade: Jo, pokud by ses obtěžoval to někdy zjistit.

John: Prosím tě, můžeme to tentokrát vynechat?
Sherlock: Co?
John: To, jak si hraješ na záhadného s těmi tvými... lícními kostmi a prostocvikama s kabátem, abys vypadal drsně.
Sherlock: To nedělám.
John: Ale jo, děláš.

John: Jednou jsi mi řekl, že nejsi hrdina. Byly i časy, kdy jsem si myslel, že nejsi ani člověk.

Sherlock: Promiňte, musím běžet. Myslím, že jsem nechal svůj bič v márnici.

-SH