Já vím, proč zní známý hlas. To z hor chtěl říct mě vítr sám.
Buď spálen mým žárem, měj žízeň jako trám.
Chtěj žít, tam kde známé své máš.
Tu cestu dlouhou znám. Jsem veden touhou k vám.
S mou láskou však víš, chci zpátky jít.
Jak proud vln se řítím, proč dálkám se vzdát.
Mám pár krásných křídel a létám tak rád.
Proč bát se slunce, a proč lhát svým snům,
A proč bát se stínů, když tak rád mám svůj dům.
Já znával prázdno dnů, ty jsi však sen všech mých snů,
I v temnotách mě svítí, tvá zář za ní jdu.
Ty ve vlnách mně chráníš, jsi v dálkách můj cíl.
Vím!
Jsi pár krásných křídel, já řídím se tím.
Když odchází soumrak slunce má nám ráno přát.
Ouu...
Já vím, že se vrátím, vrátím.. Být tvůj.