je víc, než do slov mohu dát,

a jako vám i mně je známo

že smíte mnou teď pohrdat.

A přece - snad mi bude přáno,

že spíše s vroucným soucitem

se k mému žalu skloníte.

Nikdy bych nebyla tak smělá 

a nemusel by se můj cit 

před vaším soudem hanbou rdít,

kdybych tu naději jen měla

že byste se snad na pár chvil

jen občas u nás zastavil,

že slyšela bych vaše slova

a mohla bych pak nocí dnem

přemýšlet o tom jediném

a čekat, kdy vás potkám znova.

Ta naše prostá společnost

vás ale prý moc nezabaví,

a my, i když nás těší host,

jsme ovšem málo zajímaví.

Proč jenom navštívil jste nás?

Vás neznat, neznám utrpení.

V zapadlé vsi by běžel čas

(mocnější nad něj síla není),

mé sny by jednou v popel změnil,

hlas touhy by v mém srdci ztich

a nerval duši nezkušenou.

Pak stala bych se věrnou ženou 

a ctnostnou matkou byla bych.

Ne, nechci s jiným život spojit,

na něho city vyplýtvat!

V úradku nebes přece stojí,

že z vyšší vůle mám být tvá.

Já celý život v sobě nesla

jistotu toho setkání.

Teď vím, že bůh mi toho seslal,

kdo do smrti mě ochrání...

O tobě dávno sny mé byly,

tvůj zrak v nich zářil líbezně, 

tvůj hlas mé nitro rozezněl,

byls neznámý a přec už milý...

To nebyl sem, ten nežije!

Jen vešels, už byl se mnou ámen.

Já, napůl mdloby, napůl plamen,

si v duchu řekla: Tady je!

Což nepřišel jsi tichým hlasem

mnohokrát dřív mě oslovit,

když ubožákům pomohla jsem

nebo když modlitbami zase

jsem duši chtěla vrátit klid?

A právě v takovéto chvíli,

nebyls to ty, můj tolik milý,

kdo zjevil se mi v noční tmě,

kdo sklonil se mi nad pelestí,

kdo šeptal slova lásky, štěstí,

a vdechl naději i mně?

Jsi anděl strážný, věrný přítel,

anebo zrádný pokušitel?

Tak učiň přítrž pochybám.

Třeba se duše marně vzpíná,

bláhově hýčká planý klam!

A vůle osudu je jiná...

Ne, co se stalo, jen ať je!

Osud ti svěřím, tvou se stanu.

Úpěnlivě a slzavě

u tebe prosím o ochranu.

Představ si, jak tu sama jsem.

Nikdo mě tady nepochopí,

má mysl smí jen oči sklopit

a hynout v smutku bezhlasém.

Čekám tě. Srdci naději

jediným pohledem dej znova,

anebo vyřkni tvrdá slova

a těžké sny spal raději!